Základní přehled u nás běžně se vyskytujících škůdců
HLODAVCI
1. Myš domácí (Mus musculus)
Myš domácí je nejčastější malý hlodavec z čeledi myšovitých, jehož rozšíření zasahovalo původně celou Evropu, sever Afriky a Asie. Vlivem činnosti člověka došlo s výjimkou Antarktidy ke zcela kosmopolitnímu rozšíření celého druhu. Svým výskytem je vázána na člověka a využívá jím pozměněnou krajinu. Jedná se o druh synantropní.
Biologie: Myš domácí má malé tělo válcovitého tvaru. Srst je hnědá, hnědošedá. Má velké ušní boltce, které jsou téměř lysé a řídce ochlupený ocas dlouhý okolo 9cm. Oblast kolem čenichu je vybavena dlouhými chlupy, které slouží jako pomocný hmatový orgán nezbytný pro orientaci. Hlava je malá a lehká, vybíhající v ostrý čenich. Základním znakem celého řádu jsou dva řezáky v horní i dolní čelisti, které se pro svůj charakteristický tvar, vytvořený hlodáním, nazývají hlodáky. Protože celoživotně rostou, musí se neustále obrušovat.
Myš domácí patří mezi sociálně žijící hlodavce vykazující soumračnou až noční aktivitou. Pohlavní dospělosti tento druh dosahuje v průběhu 6 týdnů po narození, přičemž průměrná doba gravidity je 20 dní. V jednom vrhu může samice porodit až 20 mláďat, přičemž za jeden rok může zabřeznout až 10x.
2. Potkan (Ratus Norvegicus)
Biologie: Poměrně velký, hnědý myšovitý hlodavec se světlých břichem (bílá forma albín je chován pro laboratorní účely/domácí mazlíček). Dospělí jedinci mohou dosahovat váhy 250-550 g a délky až 390 mm. Oproti stále vzácnější kryse má malé uši a ocas je kratší než délka těla.
Pohlavní dospělost přichází cca v 50 -60 dnech stáří, do vrhu vyvedou až 12 mláďat. Častý výskyt: zemědělské oblasti, pobřeží, lesy přirozené i pěstované, pohoří i pastviny, břehové porosty a mokřady, ruderální a urbanizované plochy →výskyt často spojen s přítomností člověka.
Predátoři: V přírodě/volně žijící přirození nepřátelé potkanů a hlodavců obecně jsou: sova pálená, liška obecná, kočky (domácí /divoká), kuna (skalní/lesní).
Potkan je nositel a přenašeč chorob: Leptospira interrogans, leptospiróza – nositel viru Hepatitidy E – v určitých částech Země přenos bakterie moru Yersinia pestis blechami. Působí ohromné škody v zemědělství vřádech stovek milionů dolarů/rok v – znemožňuje obnovu mnoha rostlin požíráním jejich semen a výhonků.
HMYZ
1. Vosa Obecná (Paravespula vulgaris)
Biologie: Tělíčko žlutočerně pruhované až 1,5cm dlouhé. S párem blanitých křídel. Přechod mezi hrudí a zadečkem silně zúžen. Disponuje žihadlem s jedovým váčkem. Na rozdíl od včel můžou vosy bodat opakovaně, neboť jejich žihadlo nemá tzv. zpětné háčky. Vosy žijí v koloniích čítající až 5000-10000 jedinců, které se na podzim rozpadají a vosy přirozeně hynou.
Zimu přečkávají pouze mladé oplodněné samice – královny. Královna na jaře započne se stavbou nového hnízda v němž klade vajíčka ze kterých se po 7-10 dnech líhnou larvy. Ty se po 1-2 týdnech zakuklí a po 1-2 týdnech dokončují svůj vývoj v dospělé dělnice. Vývoj od vajíčka po dospělce tedy trvá přibližně 3-5 týdnů. Po vylíhnutí prvních dělnic královna přenechá veškerou péči o larvy a stavbu hnízda jim a dále již jen klade vajíčka. Dělnice nejsou schopny rozmnožování. Na podzim se s vajíček líhnou samice a samci kteří se páří. Zimu přežívají jen oplodněné mladé samičky.
2. Zavíječ skladištní (Ephestia Elutella) / Zavíječ moučný (Ephestia Kuehniella)
Biologie: Motýlek velký 6-8 mm (10-14 mm z.moučný) s rozpětím křídel 12-20 mm (20-25mm). Přední křídla má šedá nebo hnědošedá, s nevýraznými černými vlnovkami. Zadní křídla jsou šedá (bělavá) bez nápadné kresby. Housenka je běložlutá, dlouhá až 15 (20) mm. Samice naklade během svého života cca 600 vajíček. Vývoj trvá 3-12 měsíců, přičemž vytváří 1-2 generace za rok. Zavíječ moučný – Vývoj jedné generace trvá kolem 95 dní při teplotách kolem 18 °C. V teplých budovách má 2-3 generace při vyších teplotách 4-6 za rok, Z.Moučný: vajíčko 3-5 dní, larva cca 40 dní, kukla 8-12 dní.
Příprava před zásahem: Pečlivá hygiena prostředí – úklid. Odstranění zbytků potravin. Při prostorové aplikaci vypnutí ventilace a uzavření prostor. Co má zákazník dělat dále: Snížení teploty ve skladech. Nezanechávat zbytky potravin. Včasný a pečlivý úklid. Odstranění možných líhnišť. Monitoring.
3. Zavíječ paprikový (Plodia interpunctella)
Biologie: Motýlek s rozpětím křídel 16-20 mm. Křídla má světle šedá s hnědými konci a s měděným leskem. Housenka je běložlutá, dlouhá až 9-19 mm. Samice naklade během 1-18 dní 100-400 vajíček. Larva vytváří vlákna a její vývoj trvá 13-288 dní. Zpravidla se zakuklí mimo substrát. Vývoj může trvat 25 – 305 dní. Vetšinou 25-135 dní. Přičemž vytváří 4-6 generací za rok.
Příprava před zásahem: Pečlivá hygiena prostředí – úklid. Odstranění zbytků potravin. Při prostorové aplikaci vypnutí ventilace a uzavření prostor. Co má zákazník dělat dále: Snížení teploty ve skladech. Nezanechávat zbytky potravin. Včasný a pečlivý úklid. Odstranění možných líhnišť. Doporučen Monitoring…
4. Potemník moučný (Tenebrio molitor)
Biologie: hnědočerný, lesklý, velký brouk (12-18 mm), má protáhlé tělo s jemně pruhovanými krovkami. Proměna dokonalá. Samička klade cca 1,7 mm velká oválná, nažloutlá, lesklá vajíčka po dobu 22-500 dní (průměrně 276dní). Inkubační doba 10-18 dní. Larva žlutavého zabarvení, dlouhá až 23-32 mm. Vyvýje se pomalu 4-18 měsíců (optimum při teplotě 26 °C je 200 dní) svléká se cca čtrnáctkrát. Před zakuklením vylézají na povrch produktu. Kukla je běložlutá o velikosti 15-20 mm. Cca po 20 dnech se líhne dospělec. Dospělí jedinec žije 3 měsíce. Generační interval 280-630 dní.
5. Potemník hnědý (Tribolim castaneum)
Biologie: Brouk je válcovitého tvaru s kaštanově hnědým zbarvením, velký 3-4 mm. Má proměnu dokonalou. Samičky kladou 2-3 vajíčka denně celkem i více jak 500 vajíček a dožívají sei 2-3 let. Z hladkých, bělavých vajíček se po 5-12 dnech líhnou podlouhlé, žlutavé, 6 mm velké larvy, které mají tmavou hlavu a poslední článek mají se dvěma špičatými rezavohnědými výrůstky. Po cca 30 dnech se mohou zakuklit. Preferují pro vývoj teplotu 30-35 °C, při teplotách pod 20 °C se vývoj téměř zastaví. Vývoj od vajíčka po dospělého brouka trvá v závislosti na teplotě 1 měsíc -14 týdnů. Cca 4-5 generací za rok.
6. Moucha domácí (Musca domestica L.)
Biologie: Šedivě zbarvená hruď se čtyřmi černými páskami. Samice klade až 600 vajíček. Z vajíček se líhne lehce namodralá asi 1cm dlouhá larvička. Asi po týdnu se zakuklí (kukla je hnědá). Po 3 až 8 dnech se z kukly líhne dospělec. Vývoj od vajíčka po dospělce trvá 1-3 týdny. Příprava před zásahem: Pečlivá hygiena prostředí – úklid. Odstranění zbytků potravin. Dobře uzavíratelné nádoby na odpad. Co má zákazník dělat dále: Zamezit vstupu much do „chráněných“ prostor. (sítě na oknech). Nezanechávat zbytky potravin. Včasný a pečlivý úklid. Odstranění možných líhnišť.
7. Slunilka pokojová (Fannia canicularis L.)
Biologie: Hnědě zbarvená se třemi žlutými prstenci na zadečku. Samice klade až 600 vajíček. Po snůškách o 30-70 vajíček. Z vajíček se po 1-3 dnech líhne hnědá asi 8mm dlouhá larvička. Asi po týdnu se zakuklí (kukla je hnědá). Po 10 až 30 dnech se z kukly líhne dospělec. Vývoj od vajíčka po dospělce trvá 2-6 týdnů. Často se vyskytuje v drůbežárnách. Příprava před zásahem: Pečlivá hygiena prostředí – úklid. Odstranění zbytků potravin. Dobře uzavíratelné nádoby na odpad.
Příprava před zásahem: Zamezit vstupu much do „chráněných“ prostor. (sítě na oknech). Nezanechávat zbytky potravin a krmiv, včasný a pečlivý úklid. Odstranění možných líhnišť.
8. Bzučivky (Calliphoridae)
Biologie:Jedná se velké mouchy (1-1,5cm) lidově nazývané „masařky“, kterých je cca 100 druhů. Nejčastěji se vyskytuje Bzučivka obecná (Calliphora vicina). Samice ucítí pach rozkládajícího masa na několik kilometrů. Klade stovky vajíček o velikosti 1,5 mm jak na maso, tak i rány a vředy živých zvířat. Z vajíček se líhnou bílé larvy dlouhé až 12 mm. Po 7-10 dnech se kuklí. Vzniklé puparium je červenohnědé, soudkovitého tvaru. Dalšími zástupci bzučivek jsou – bzučivka zlatá (Lucilia caesar), bzučivka zední (Pollenia rudis), bzučivka městská (Lucilia sericata), masařka obecná (Sarcophaga carnaria).
Příprava před zásahem: Pečlivá hygiena prostředí – úklid. Odstranění zbytků potravin a odklid odpadů. Důkladná mechanická očista. Dobře uzavíratelné nádoby na odpad. Co má zákazník dělat dále: Zamezit vstupu much do „chráněných“ prostor. (sítě na oknech). Nezanechávat zbytky potravin. Včasný a pečlivý úklid. Odstranění možných líhnišť a očista povrchů.
9. Octomilka (Drozophila Sp.)
Biologie: Celkem existuje kolem 2000 druhů octomilek. Jedná se o drobné mušky, které vyhledávají fermentující a rozkládající se materiál, ovocné šťávy, alkohol, ocet, nahnilé ovoce apod. Samice klade stovky vajíček do rozkládajících se potravin a šťáv. Vývoj od vajíčka po dospělce trvá 8-11 dní.
Příprava před zásahem: Pečlivá hygiena prostředí – úklid. Odstranění zbytků potravin. Dobře uzavíratelné nádoby na odpad. Odklidit (zakrýt) veškeré potraviny. Co má zákazník dělat dále: Nezanechávat zbytky potravin. Včasný a pečlivý úklid. Odpad ihned dávat do uzavřených kontejnerů. Kontejnery a odpadkové koše často vyprazdňovat a dobře čistit.
Sýrohlodka drobná (Piophila casei)
Biologie: Muška s černým až bronzově hnědým zadečkem, cihlově červenýma očima, 4-5 mm dlouhá. Samice kladou až 500 bílých vajíček dlouhých cca 0,6mm. Larvy jsou dlouhé 8 mm. Vývoj trvá 3-4 týdny. Vyskytuje se v mléčném, sýrařském i masném průmyslu i v drůbežárnách. Živí se zbytky živočišného původu – sýry, masem, masnými produkty, rybami. Přenáší choroboplodné zárodky.
Příprava před zásahem: Pečlivá hygiena prostředí – úklid. Odstranění zbytků potravin. Dobře uzavíratelné nádoby na odpad. Odklidit (zakrýt) veškeré potraviny. Zamezit vstupu much do „chráněných“ prostor. (sítě na oknech). Nezanechávat zbytky potravin. Včasný a pečlivý úklid. Odpad ihned dávat do uzavřených kontejnerů. Kontejnery a odpadkové koše často vyprazdňovat a dobře čistit.
10. Mravenci rodu Lacius (Lacius Spp.)
Biologie: Sociální hmyz žijící ve velkých koloniích. 1 královna (plodná samice), dělnice (sterilní samice), samci (hynou po svatebním letu – „rojení“). Proměna dokonalá: vajíčka kladou na jaře a v létě. Od vajíčka po dospělce cca 2 měsíce. Dělnice žijí 2-3 roky. Královny mohou 15 -20 let.
11. Mravenec FARAÓN (Monamorium pharaonsis)
Biologie: V mírném klimatickém pásmu žije výhradně uvnitř budov. V hnízdě je více samic-královen! Žijí přibližně 1 rok. Dělnice jsou hnědožluté s tmavším koncem zadečku dlouhé cca 2,5 mm. Žijí cca 20 týdnů. Samci o něco větší s křídly. Vývoj od vajíčka po dospělce trvá asi 6 týdnů (při 27°C). Jsou všežraví. Šíří se štěpením kolonií. Jednotlivé dělnice nejsou schopny založit novou kolonii.
12. Rus domácí (Blatella germanica L.)
Biologie: Žlutavě až světle hnědý s rovnými černými pásy na štítu. Dlouhý 1-1,5 cm. Vyjímečně jsou schopni i krátkého letu. Samice klade vajíčka v tzv. ootékách (pouzdrech), kterých vytvářejí cca 7. Ootéka je světle hnědé barvy a obsahuje cca 30 vajíček. Z nich se po 2-5 týdnech líhnou nymfy. Nymfy jsou dlouhé 2-10 mm a vyvíjí se 40 dní (při 30°C) až 1,5 měsíce při nižších teplotách. Během této doby se 5-7x se svlékají. Od vajíčka po dospělce 2 měsíce (při 25°C). Max délka života dospělce je 6 měsíců. Je to noční živočich a všežravec. Šváb obecný (Blatta orientalis) Biologie: Hnědočerný až černý, 2-3 cm dlouhý (měřeno bez tykadel). Mají malá křídla, ale nelétají. Z dorsálních žláz šíří nepříjemný zápach. Samice vytvářejí asi 8 ooték.
Ootéka obsahuje 16 vajíček. Inkubační doba ootéky je 44 dnů (při 30°C) až 80 dní (při 20°C). Z ooték se líhnou nymfy připomínající dospělce bez křídel. Nymfy 7-10x svlékají. Od vajíčka po dospělce trvá minimálně 6 měsíců (30°C) až 1 rok při teplotách pod 25°C. Dospělci žijí maximálně 2 – 9 měsíců. Jde o nočního živočicha a všežravce. Aktivně se šíří do svého okolí.
13. Šváb hnědopásý (Supellalongipalpa F.)
Biologie: Hnědý s bledšími pruhy na hrudi a zadečku. Dlouhý 1-1,5cm. Mají malá křídla a samci jsou schopni krátkých letů. Samice vytvářejí cca 11 ooték. Ootéka pak obsahuje 16 vajíček. Inkubační doba je 37-74 dní (při teplotách od 30-24 °C). Vylíhlé nymfy připomínají dospělce bez křídel. 6-8x se svlékají. Od vajíčka po dospělce trvá vývoj cca 8 měsíců při teplotě 24°C. Při teplotě kolem 30°C se interval zkrátí zhruba na 4 měsíce. Dospělci se dožívají maximálně 3-4 měsíců.
14. Mol šatní (Tineola bisseliella Humm.) Mol kožešinový (Tinea pellionella L.)
Biologie: Malý motýlek dlouhý 7-8 mm s rozpětím křidélek 1,1-1,7 cm. V lidských obydlích se vyskytuje celoročně. Samice klade až 100 vajíček na materiály s obsahem kreatinu. Tj. vlna, peří, surová kůže, textilie, kožešiny apod. Z vajíček se líhnou housenky, které požírají tento materiál. Poté se kuklí. Na šatech lze nalézt okrově zbarvené kukly s cca 0,5cm dlouhým hedvábným vlákenkem. Délka vývoje od vajíčka po dospělce je v průměru 4-5 měsíců. V dobrých podmínkách je generační interval cca 2,5 měsíce, naopak v hoších i 1 rok. Šíří se transportem napadených materiálů.
15. Kožešinožrout (kožojed) skvrnitý (Attagenus pellio L.)
Biologie: Podlouhlý brouk 4 -5 mm dlouhý. Černohnědý s malou bílou skvrnou na každé krovce. Larva rezavohnědě zbarvená s delšími chloupky na zadečku. Dlouhá 12 mm. Všechna vývojová stádia se živí produkty živočišného původu. Ničí tedy kůži, kožešiny, vlnu, rohovinu. Výskyt v zemědělských provozech, potravinářských provozech ale i v domácnostech. Velmi často v hnízdištích holubů – na půdách – možnost šíření do bytů!!! Přenáší choroboplodné zárodky. Šíří se transportem napadených materiálů a z hnízd ptáků.
16. Kožojed obecný (Dermestes lardarius L.)
Biologie: Brouk dlouhý 7 -9 mm. Hnědočerné barvy v přední polovině krovek s žlutohnědým ochlupením. Klade až 200 vajíček – vylíhlé larvy jsou hnedočerné, ochlupené, asi 1 cm dlouhé. Vývoj od vajíčka po dospělce trvá 1,5 -5 měsíců (dle teploty okolí).
Dospělí brouci se živí nektarem a pylem. Larvy napadají kůži a kožešiny, vlnu a rohovinu. Výskyt v zemědělských provozech, potravinářských provozech ale i v domácnostech. Velmi často v hnízdištích holubů – na půdách – možnost šíření do bytů!!! Přenáší choroboplodné zárodky Šíří se transportem napadených materiálů a z hnízd ptáků.
17.Rušník krtičníkový (Anthrenus scrophulariae.) stejně jako další z rušníků:
18. Rušník australský (Anthrenocerus Australis Hope)
Biologie: Brouk dlouhý 2 -3 mm černo-bíle flekatý s červeným pruhem uprostřed hřbetu. Živí se nektarem a pylem rostlin. Avšak jeho larvy se živí produkty živočišného původu – vlna, kožešiny, koberce, šaty, vycpaná zvířata. Rušník krtičníkový upřednostňuje pro kladení vajíček a vývoj larev suchá místa. Nakrmené larvy dokáží dlouho hladovět.
Vývoj od vajíčka po dospělce trvá 3 – 12 měsíců. Obvykle se vyskytuje spolu s kožojedy. Šíří se transportem napadených materiálů a z hnízd ptáků. Rušník diviznový (Anthernus verbasci) Biologie: 2 – 4 mm dlouhý brouk. Tělo vejčitého tvaru. Barva černá s mnoha bílými, žlutavými či červenými šupinami tvořící barevné skvrny. Larvičky jsou hnědé, ochlupené s trsem delších chloupku na zadečku.
Běžně se vyskytuje ve volné přírodě kde dospělý brouci žijí v květech lučních rostlin. Larvy se živý organickým materiálem a proto mohou poškozovat koberce, textilie, kožešiny, vlnu. Často poškozují muzejní sbírky hmyzu, vycpaných zvířat ale i rostlin.
19. Rušník muzejní (Anthernus museorum)
Biologie: 2 – 3 mm velký brouk. Tělo oválné pokryté černými a žlutavými šupinkami tvořící tři příčné pásky. Larvy 4-5 mm dlouhé, hnědě zbarvené a silně ochlupené. Vývoj od vajíčka po dospělce trvá 4 – 12 měsíců. Živý se produkty živočišného původu – vlna, kožešiny, koberce, šaty, vycpaná zvířata. Často ho nalezneme právě v muzeích, kde poškozuje sbírky hmyzu a vycpaných zvířat. Ale vyskytuje se i v domácnostech, nebo skladech.